Co je to jóga a kam vede

Co je to jóga

Jóga je stará nauka, jejíž původ se dá jen těžko datovat. Jejím cílem je ovládnutí mysli a splynutí s věčným, nekonečným, nedefinovatelným, myslí nevysvětlitelným principem, který dostává různá jména např. Brahma, Átma, Puruš, Paramátma, Parabrahma apod. Podle filosofie jógy je právě mysl překážkou ke splynutí, neboť vytváří pocit odděleného Já od nedělitelného celku. Vzniká tak iluze, že Já jsem, Já dělám, Já rozhoduji, Já mám, Já vlastním, Já vytvářím situace, Já je zažívám, Já jsem konatel mého života, Já jsem něco jiného než ostatní. Něco jiného než zbytek světa i celého vesmíru, který je vnímatelný smysly. Právě smysly jsou nástrojem vnímání, vnímatelného světa. Smysly pohání mysl a roztáčí její vlastnosti jako paměť, radost, smutek, touha, nenávist, tvoření, přemýšlení atd., a vytváří iluzi vlastního světa. Svět vnímá každý jinak, díky rozdílným individuálním zkušenostem.

Cíl jógy

Cílem jógy je vnímat svět za úrovní mysli a to obnáší zbavení se vlastního Já, existence, individuality, ega. To je pro většinu lidí nepředstavitelný až děsivý stav, a proto jóga ve své pravé podstatě není určena pro každého člověka. Aspirant musí mít zájem zbavit se všeho, čím se mylně domnívá, že je. O tom, zda žákovi bude umožněno tuto stezku podstoupit, rozhoduje učitel, který již uvedené realizoval. Ten je také schopen určit, zda je žák vhodným kandidátem, či nikoliv.

Dosažení stavu jógy bude vždy přitahovat specifickou a jen velmi omezenou skupinu lidí, kteří jsou schopni podstoupit doslova odložení své existence a splynout s věčným. Proto je význam slova jóga často popisován jako splynutí či spojení. V takovém stavu už není místo pro líbí, nelíbí, chutná, nechutná, logiku, analogii, trumfování, obhajování, argumentování, mluvení a předvádění. Dokud v člověku dominují tyto vlastnosti, je to důkazem, že setrvává ve stavu mysli. Proto se o józe nedá mluvit, ale je potřeba získat vlastní zkušenost.

Cesta není cíl

Způsobů jak dosáhnout stavu jógy je mnoho. Mezi hlavní patří – bhakti jóga (jóga oddanosti), karma jóga (jóga konání), džnána jóga (jóga poznání), rádža jóga (jóga meditace) někdy také nazývána jako aštánga jóga. Jsou to pouze různé cesty, které mají stejný cíl. Cesta však není cílem samotným, za který bývá často považována. Jsou to jen různé možnosti, různé stezky na vrchol stejného kopce. Na vrchol kopce, kde končí trápení člověka plynoucí z jeho nevědomosti. Tato nevědomost pramení z iluzorního ztotožnění se s tělem a myslí, místo s věčným a nekonečným.

Díky popularizaci a rozšíření jógy do celého světa a hlavně do jeho západních končin, tento prvotní, opravdový a jediný cíl bývá často zapomenut. Jóga se stává módním trendem a je zaměňována za způsob především fyzického cvičení a vybrané techniky, které slibují především zdravý, klidný a spokojený život. Nejčastěji se jedná o ásany (fyzická cvičení), výjimečně pránájámu (řízení životní energie pomocí dechu) a vybrané koncentrační a meditační techniky.

Různé cíle

Ať se jóga prezentuje jakkoliv, cíl jógy zůstává a vždy zůstane nezměněn. Utišit, ovládnout a překročit hranice vlastní mysli. Vrchol hory se nemění, mění se jen záměry těch, co stojí na jejím úpatí. Někteří mají cíl vyšplhat až nahoru a poznat odpověď na otázku, kdo nebo co jsem Já. Jiní mají za cíl jen procházku v podhůří, načerpat energii a vrátit se zpět ke svým životům. Oba záměry jsou možné, ale nahoru se dostane pouze profesionální horolezec, zatímco dole se může procházet kdokoliv, kdo má chuť. Proto je při učení jógy zbytečné míchat horolezce s rekreačními turisty a míchat jejich cíle. Z toho vznikne pouze guláš a zmatek. Není nutné požadovat po rekreantech, aby nosili cepíny, lana a podstupovali extrémní trénink, který pro svůj cíl nepotřebují. Není potřeba předstírat, že průvodci turistů jsou horští vůdci a plést lidem hlavu. Opravdový horský vůdce je pouze ten, který již na vrcholu hory byl. Je matoucí a nezodpovědné nutit běžné lidi, kteří mají jiné cíle, žít jako asketa a ohánět se posvátnými spisy, které často navíc ani nejsou moderními učiteli správně pochopeny a prezentovány. Proto by se herci neměli vydávat za hrdiny s cílem vydělávat na lidské nevědomosti.

Cesta k úspěchu

To, jak daleko se rozhodne každý vydat, záleží na něm. Každý krůček se počítá a zdravé tělo a klidná mysl vede k vyrovnanému a spokojenému životu. Odlišné cíle však vyžadují odlišný přístup a odlišnou znalost učitele. Proto je klíčové, aby si každý zájemce o jógu uvědomil cíl, proč jógu dělá a podle toho našel zkušeného, učitele, lektora, instruktora, který ho bude schopen navést na vhodnou cestu pro něj. Po té už musí kráčet každý sám. To jak moc se podaří naplnit cíl, záleží na touze a odhodlání aspiranta a požehnání okolí.